Jdi na obsah Jdi na menu
 


Malá už chtěla jít spát a Ginny ji vzala do náruče. Harry si je k sobě obě přitiskl a sledoval, jak Lilly v matčině náruči usíná. Byl šťastný. Nikdy nebyl šťastnější.
"Vy moje Ginny a Lilly.." usmál se na ně a Ginny mu úsměv oplatila. Opatrně mu ji předala a došla do auta pro přenosnou postýlku, jak tomu říkala. Brzy už Lilly spokojeně spala v peřinkách a Harry s Ginny ji pohupovali. Za chvíli šli do kuchyně k ostatním. To možná nebyla až tak dobrá volba.
"A jaké má roztomilé slovíčka!" rozplývala se Lupinová, která dorazila a právě se bavila s Hermionou. "Ty dvou až tří leté dětičky jsou nejroztomilejší, že?" usmála se.
"Dvou až tří leté dětičky...vědět, že Ginny tak mladá bude mít tak rozkošné děti.." rozplývala se teď pro změnu Hermiona. Paní Weasleyová praštila pokličkou o hrnec.
"Ginny, kolik má Lillynka roků.." zeptala se mile paní Weasleyová (pozn. od Elis: babička Weasleyová :-D)
Ginny jí ihned odpověděla. "Dva a půl roku..."Paní Weasleyová se chvilku mračila a pak se otočila na Harryho a Ginny.
"Takže když se ti narodila, měla jsi sotva sedmnáct?" začala bublat a zlostně se dívala na Harryho. "Jak jsi mohl něco takového..." přerušila ji však Ginny.
"Ale vždyť mě už bylo sedmnáct a navíc, to vy jste dovolili Harrymu aby za mnou o Vánocích chodil přespat do pokoje..."pípla a hleděla trochu vyděšeně k matce. Ta se však sotva dala zastavit.
"Harry, bylo ti teprve sedmnáct a jí šestnáct! V životě bych si nepomyslela, že by ses odvážil jít až přímo k ní do postele! Jak jsi to Ginny mohl udělat? Ty ses s ní vyspal když byla tak mladá!" nabírala Weasleyová obrátky. "A Ginny, jak jsi to mohla dopustit? Vždyť jsi věděla, že jsi ještě na mateřství nepřipravená! Mohl tě zneužít." hudrovala paní Weasleyová. To Harryho docela naštvalo.
"Já Ginny dodneška miluju. Myslíte, že bych ji jenom využil pro potěšení? To těžko!" vložil se do křiku i Harry, ale i někdo další. Sirius strnul a běžel honem za tím malým Hermioniným miminem, aby se o něj postaral. Navíc se dala do křiku i Lilly, takže Ginny honem zmizela a snažila se malou uklidnit. Do toho všeho došel pan Weasley.
"Ale no tak, Molly, vidíš, že ji stále miluje a že jsou šťastní.." uklidňoval manželku. Po pár lichotivých slovíčkách, které jí pošeptal se vrátila k hrnci s omáčkou.

Harry si docela oddechl a šel za Ginny. Velmi ho překvapilo, když už na sobě měla kabát. Zarazila se. Nechtěla aby ji někdo viděl odcházet.
"Jé, ahoj Harry, teď jsem tě zrovna tady nečekala..." znejistěla a pokusila se o úsměv. Přistoupil k ní blíž a pohlédl jí do očí, trochu mu uhnula pohledem.
"Ginny? Ty už chceš odejít? Ani jsi nám nenechala adresu!" řekl a podíval se na ni vyčítavě. Ta se ohlédla směrem ke kuchyni a pošeptala mu. "Pojď se mnou, ty můžeš. Ale ještě bych nerada, aby každý věděl kde bydlím." Políbila ho a Harry se tiše vydal pro své věci. Naštěstí je neměl v kuchyni. Za chvíli už na opačné straně Grimauldova náměstí nastartovalo auto. Nikdo neměl ani ponětí, že by to mohla být Ginny s Harrym. Toho, že chybí si všimli až když si chtěli připít na zdraví Ginny, Lilly a Harryho a na jejich šťastný život.

Po malé chvíli dojeli k jednomu rodinnému domku. Harry s překvapením zjistil, že jsou stále v Londýně a pomohl Ginny s věcmi, které předtím měla naskládané v autě. Odnesli Lilly a za sebou zamčeli dveře.
Vydechl úžasem. Stál v přízemí jednopatrového rodinného domku a vše bylo hezké, čisté a uklizené. Vedla ho už do podkroví, kde měla vše zařízené podobně jako v doupěti. "Tak a tady vzpomínám na to, že jsem kouzelnice." A vskutku, měla tam kotlík, přísady, učebnice a knihy o kouzlení a míchání lektvarů, věštění a tak všelijak podobně. Když se prošel po přízemí a prvním patře, nebylo mu nic nápadné a ani by ho nenapadlo, že je čarodějka. Sledovala ho, jak vše s obdivem prohlíží a zašla do kuchyně uvařit čaj. Sedli si spolu v jídelně a spokojeně si povídali až do noci.
Harry se po posledním doušku čaje zdvořile optal. "A kdepak máš pokoj pro hosty, jinak řečeno kde budu spát já?"
Ginny na něj jen šibalsky usmála a řekla. "Vlevo nahoře. Ale kdo říkal, že budeš spát v pokoji pro hosty? Tak ale když chceš.." usmála se na něj. Ležérně vstal a došel až k ní. Popadl ji a odnesl ji k její ložnici. Tam ji zase postavil na nohy a opřel ji o dveře.
"Tak dobrou noc.." usmála se na něj Ginny. "Ten pokoj pro hosty je táámhle, ty dveře." ukázala a Harry zopakoval šibalský úsměv, jaký dole nasadila ona.
"A kdo říkal, že já chci spát sám..." políbil ji a společně s ní vešel do její ložnice. Líbal ji na krku a po každé se vracel k jejím horkým rtům. Byla šťastná, že je konečně s ní. Polibky mu vracela a dlouho nemohli přestat. Usnuli si v náručí až později, mnohem mnohem později.