Povídka Osamocená je určena pro starší 12-ti let!!!!
Ginny doběhla do nebelvírské společenské místnosti. Věděla že se jí začne dařit. Vždyť ji má kdo doučovat! Tohle a Harry ji dokázali udělat šťastnou. Ano, ona dokáže postoupit do sedmého ročníku se samými výbornými a s Harrym. Škoda jen, že tu on už potom nebude, že ji neuvidí jak se pilně připravuje na OVCE a taky jak šťastná dojde naposledy do nebelvírské věže. Harry už bude tou dobou někde zaměstnaný. Povzdechla si, ale nakonec si řekla, že si alespoň ten rok spolu užijí. A štěstím se snad uspala, nebo to bylo tím včerejším ponocováním. Zkrátka seděla v křesle a spala.
"To bylo dobré Harry, jinak bych se tak neprocvičil. Díky, ale opravdu to nemuselo být.."
"Vždyť jsi mě o to poprosil."
"Tak ale myslel jsem že půjdeme jenom létat, víš? Tohle bylo určitě lepší."
"Vidím, že se bavíte. Jaktože si se mnou nebyl v knihovně, Ronalde?"
Začali se jí ozývat hlasy. Probouzela se a když uslyšela o knihovně, jen se pousmála. Takže tady byli Ron s Hermionou a Harry. Otevřela oči a viděla jeho usměvavý obličej jak se nad ní sklání. Přitáhla si ho trochu a políbila ho. Harry jí polibek oplatil a se zájmem začali oba pozorovat tu hádku co se právě strhla.
"Říkal jsi, že se se mnou půjdeš učit." řekla Hermiona nešťastně, zatímco učebnice dramaticky postavila na stůl.
"Hermi, zlatíčko.." řekl Ron, ale zarazil se když spatřil výraz v očích nejlepšího kamaráda a sestry. Zkusil to tedy znovu a jinak. "Hermi, však víš že je pro mě famfrpál důležitý jako pro tebe učebnice." hodil po ní provinilý pohled a Ginny už se musela s Harrym svíjet smíchy.
"A.. to znamená, že je pro tebe fam-frpál dů..důležitější než já?" trochu naštvaně se na něj podívala ale v očích měla slzy.
"To víš že ne. Ale když on mě Harry poprosil abych se proletěl s ním. Chápej, přátelé jsou důležití!" dořekl a sledoval ji s podobným nešťastným výrazem. Ale z důvodu, že nevěděl co si počít.
"Rone, a co jsem podle tebe já?" sjela ho pohledem a otočila se. Harry a Ginny už se snažili dusit smích, aby tu scénku nerušili. To se jim zprvu dařilo, pak už to ale bylo marné. Ron se po nich jenom bezradně podíval.
"Hej, Malfoy!" rozkřičel se Zabini. Draco se spokojeně otočil. Věděl co asi bude chtít.
"Co chceš, Blaise?" zeptal se trochu povýšeně a sledoval ho.
"Jak poznám, že jsi ji svedl?" zdvihnul obočí Zabini a čekal. Malfoy mu podal kus pergamenu a začaroval ho.
"Až se mi to podaří, uvidíš tady zlomené srdce Pottera." zasmál se. Zabini na něho hleděl. "Proč jsi si tak jistý?" zeptal se radši Draca.
"Protože ta malá Weasleyová je hloupá. Co dostanu když to dokážu?" vyzvídal Malfoy. Blaise se zamyslel a trochu váhavě řekl: "V tom případě řeknu celému Zmijozelu že jsem debil a budu to nosit napsané na hábitu. A když říkáš že je Weasleyová hloupá, proč teda nesvedeš i někoho chytrého? Co třeba Grangerová?"posměšně se ptal Zabini.
Malfoy ale kývl. Zabini se přestal smát a zeptal se "A jak poznám že jsi svedl ji?" Draco se jen usmál a začaroval nad pergamenem ještě jednou.
"V tu chvíli se zde objeví přeškrknuté jméno Weasley. Teď mě omluv, jdu za tou malou Potterovou." řekl jistě a vydal se do uzamčené učebny.
Ginny stála před učebnou. Před tím ji Harry doprovodil až sem a políbil ji. Dumala nad jejich budoucností, když Malfoy učebnu otevřel a usmál se na ni. "Ahoj Weasleyová." přejel si ji znova od hlavy až k patě s úsměvem. Na to Ginny zrudla a trochu nejistě pozdravila.
"Ahoj Malfoy. Tak jsem tady kvůli tomu doučování..." zašeptala s oočima skloněnýma a vešla dovnitř. Draco ji následoval a zamčel za nimi- už přesně věděl co udělá. Půjde na to pomalu a jistě.
"Tak z čeho mě budeš doučovat dnes?" zeptala se a posadila se. Ležérně došel až k ní a sedl si těsně vedle. Ucítila ho a chtěla se odtáhnout, Malfoy ji však chytnul za ruku a tím jí v tom zabránil.
"Dnes tě doučím z Lektvarů. Míchala jsi někdy lektvar citů?" zeptal se Draco a pohlédl ji do očí. Hypnotizoval ji pohledem a i když chtěla, zjistila, že se nemůže od něj odtrhnout. "Ne.." přiznala a dál ho pozorovala. Ten se jenom pousmál a přiblížil se k ní.
"Tak takhle se míchají city.." usmál se a začal ji hladit rukou na tváři. Zavřela oči a v hlavě jí vybuchl ohňostroj. Prostupoval jí mráz, horko, štěstí a nenávist. Nevěděla co k němu má vlastně cítit. Už chápala, jak se míchají city. Právě takto. Draco viděl její zmatek a pokračoval rukou dolů, přes krk a ramena na ruce. Věděl, že na hruď nemůže, to by to přehnal. Musí ji nejdřív zhypnotizovat.
Po chvíli to ale risknul. Ze zad se jí rukou posunul dopředu. Ginny měla stále oči zavřené a nepatrně sebou škubla. Tam se jí mohl dotýkat jen Harry. Byla ale mimo, a tak Malfoye nechala ať si dělá co chce. Samozřejmě s nějakou hranicí. Přejížděl jí po celém těle jemně a chápavě, jakoby city míchal na tu nejvyšší úroveň. Když ji ale chytnul ze kyčli a posadil si ji na klín, přehnal to. Honem vstala a poděkovala mu rudá za doučování, ale příště ať se prosím nevěnují Lektvarům, zvláště pak takovýmto. Honem vyběhla a Draco spokojeně sledoval, že ji zmátl.
Netrvalo to dlouho a Ginny byla šťastná. Harry jí věnoval maximální pozornost. Dnes se ale konala další hodina doučování. Zapoměla co se stalo posledně, nebo spíš chtěla zapomenout. Chtěla toho neřáda lépe poznat. Už zase si ji Draco prohlížel od hlavy k patě.
"Co budeme dělat dn.." byla umlčena polibkem. Nechápala, proč se nemůže odtrhnout. Snažila se mu vzepřít a polibek ukončit. Nedařilo se to. Věděla že je to marné a tak ho nechala ať polibek skončí sám. Brzy ho ukončil.
"Dnes je to péče o kouzelné tvory." zašeptal a pokračoval. "A ty jsi taky kouzelné stvoření, můj mazlíčku.." projel jí ve vlasech a znovu ji políbil. Nemohla to ukončit, ale postupně jí byly polibky tak příjemné. Draco se snažil co nejjemněji navázat kontakt s jejími rty. Byl dokonalý svůdce. Ginny nepoznala, že to nedělá z dobré vůle. Začala mu polibky opětovat a on ji začal hladit po zádech. Líbali se a Gin se ho chytla kolem krku. On jí mezitím zajel rukou až na zadek. Byla vzrušená a nechtěla aby to skončilo. Draco ji však pustil.
"Dnes už stačí, Weasleyová. Musím jít ještě doučit někoho jiného..." řekl náhle chladně a Ginny byla zklamaná. Nechtěla aby to končilo tak brzy. Domluvili se ale na pozítří. Rozešli se a každý mířil jakoby do své společenské místnosti. Malfoy však za rohem zamířil do knihovny. Tam na něj čekala Hermiona.
Ginny doběhla do nebelvírské společenské místnosti. Věděla že se jí začne dařit. Vždyť ji má kdo doučovat! Tohle a Harry ji dokázali udělat šťastnou. Ano, ona dokáže postoupit do sedmého ročníku se samými výbornými a s Harrym. Škoda jen, že tu on už potom nebude, že ji neuvidí jak se pilně připravuje na OVCE a taky jak šťastná dojde naposledy do nebelvírské věže. Harry už bude tou dobou někde zaměstnaný. Povzdechla si, ale nakonec si řekla, že si alespoň ten rok spolu užijí. A štěstím se snad uspala, nebo to bylo tím včerejším ponocováním. Zkrátka seděla v křesle a spala.
"To bylo dobré Harry, jinak bych se tak neprocvičil. Díky, ale opravdu to nemuselo být.."
"Vždyť jsi mě o to poprosil."
"Tak ale myslel jsem že půjdeme jenom létat, víš? Tohle bylo určitě lepší."
"Vidím, že se bavíte. Jaktože si se mnou nebyl v knihovně, Ronalde?"
Začali se jí ozývat hlasy. Probouzela se a když uslyšela o knihovně, jen se pousmála. Takže tady byli Ron s Hermionou a Harry. Otevřela oči a viděla jeho usměvavý obličej jak se nad ní sklání. Přitáhla si ho trochu a políbila ho. Harry jí polibek oplatil a se zájmem začali oba pozorovat tu hádku co se právě strhla.
"Říkal jsi, že se se mnou půjdeš učit." řekla Hermiona nešťastně, zatímco učebnice dramaticky postavila na stůl.
"Hermi, zlatíčko.." řekl Ron, ale zarazil se když spatřil výraz v očích nejlepšího kamaráda a sestry. Zkusil to tedy znovu a jinak. "Hermi, však víš že je pro mě famfrpál důležitý jako pro tebe učebnice." hodil po ní provinilý pohled a Ginny už se musela s Harrym svíjet smíchy.
"A.. to znamená, že je pro tebe fam-frpál dů..důležitější než já?" trochu naštvaně se na něj podívala ale v očích měla slzy.
"To víš že ne. Ale když on mě Harry poprosil abych se proletěl s ním. Chápej, přátelé jsou důležití!" dořekl a sledoval ji s podobným nešťastným výrazem. Ale z důvodu, že nevěděl co si počít.
"Rone, a co jsem podle tebe já?" sjela ho pohledem a otočila se. Harry a Ginny už se snažili dusit smích, aby tu scénku nerušili. To se jim zprvu dařilo, pak už to ale bylo marné. Ron se po nich jenom bezradně podíval.
"Hej, Malfoy!" rozkřičel se Zabini. Draco se spokojeně otočil. Věděl co asi bude chtít.
"Co chceš, Blaise?" zeptal se trochu povýšeně a sledoval ho.
"Jak poznám, že jsi ji svedl?" zdvihnul obočí Zabini a čekal. Malfoy mu podal kus pergamenu a začaroval ho.
"Až se mi to podaří, uvidíš tady zlomené srdce Pottera." zasmál se. Zabini na něho hleděl. "Proč jsi si tak jistý?" zeptal se radši Draca.
"Protože ta malá Weasleyová je hloupá. Co dostanu když to dokážu?" vyzvídal Malfoy. Blaise se zamyslel a trochu váhavě řekl: "V tom případě řeknu celému Zmijozelu že jsem debil a budu to nosit napsané na hábitu. A když říkáš že je Weasleyová hloupá, proč teda nesvedeš i někoho chytrého? Co třeba Grangerová?"posměšně se ptal Zabini.
Malfoy ale kývl. Zabini se přestal smát a zeptal se "A jak poznám že jsi svedl ji?" Draco se jen usmál a začaroval nad pergamenem ještě jednou.
"V tu chvíli se zde objeví přeškrknuté jméno Weasley. Teď mě omluv, jdu za tou malou Potterovou." řekl jistě a vydal se do uzamčené učebny.
Ginny stála před učebnou. Před tím ji Harry doprovodil až sem a políbil ji. Dumala nad jejich budoucností, když Malfoy učebnu otevřel a usmál se na ni. "Ahoj Weasleyová." přejel si ji znova od hlavy až k patě s úsměvem. Na to Ginny zrudla a trochu nejistě pozdravila.
"Ahoj Malfoy. Tak jsem tady kvůli tomu doučování..." zašeptala s oočima skloněnýma a vešla dovnitř. Draco ji následoval a zamčel za nimi- už přesně věděl co udělá. Půjde na to pomalu a jistě.
"Tak z čeho mě budeš doučovat dnes?" zeptala se a posadila se. Ležérně došel až k ní a sedl si těsně vedle. Ucítila ho a chtěla se odtáhnout, Malfoy ji však chytnul za ruku a tím jí v tom zabránil.
"Dnes tě doučím z Lektvarů. Míchala jsi někdy lektvar citů?" zeptal se Draco a pohlédl ji do očí. Hypnotizoval ji pohledem a i když chtěla, zjistila, že se nemůže od něj odtrhnout. "Ne.." přiznala a dál ho pozorovala. Ten se jenom pousmál a přiblížil se k ní.
"Tak takhle se míchají city.." usmál se a začal ji hladit rukou na tváři. Zavřela oči a v hlavě jí vybuchl ohňostroj. Prostupoval jí mráz, horko, štěstí a nenávist. Nevěděla co k němu má vlastně cítit. Už chápala, jak se míchají city. Právě takto. Draco viděl její zmatek a pokračoval rukou dolů, přes krk a ramena na ruce. Věděl, že na hruď nemůže, to by to přehnal. Musí ji nejdřív zhypnotizovat.
Po chvíli to ale risknul. Ze zad se jí rukou posunul dopředu. Ginny měla stále oči zavřené a nepatrně sebou škubla. Tam se jí mohl dotýkat jen Harry. Byla ale mimo, a tak Malfoye nechala ať si dělá co chce. Samozřejmě s nějakou hranicí. Přejížděl jí po celém těle jemně a chápavě, jakoby city míchal na tu nejvyšší úroveň. Když ji ale chytnul ze kyčli a posadil si ji na klín, přehnal to. Honem vstala a poděkovala mu rudá za doučování, ale příště ať se prosím nevěnují Lektvarům, zvláště pak takovýmto. Honem vyběhla a Draco spokojeně sledoval, že ji zmátl.
Netrvalo to dlouho a Ginny byla šťastná. Harry jí věnoval maximální pozornost. Dnes se ale konala další hodina doučování. Zapoměla co se stalo posledně, nebo spíš chtěla zapomenout. Chtěla toho neřáda lépe poznat. Už zase si ji Draco prohlížel od hlavy k patě.
"Co budeme dělat dn.." byla umlčena polibkem. Nechápala, proč se nemůže odtrhnout. Snažila se mu vzepřít a polibek ukončit. Nedařilo se to. Věděla že je to marné a tak ho nechala ať polibek skončí sám. Brzy ho ukončil.
"Dnes je to péče o kouzelné tvory." zašeptal a pokračoval. "A ty jsi taky kouzelné stvoření, můj mazlíčku.." projel jí ve vlasech a znovu ji políbil. Nemohla to ukončit, ale postupně jí byly polibky tak příjemné. Draco se snažil co nejjemněji navázat kontakt s jejími rty. Byl dokonalý svůdce. Ginny nepoznala, že to nedělá z dobré vůle. Začala mu polibky opětovat a on ji začal hladit po zádech. Líbali se a Gin se ho chytla kolem krku. On jí mezitím zajel rukou až na zadek. Byla vzrušená a nechtěla aby to skončilo. Draco ji však pustil.
"Dnes už stačí, Weasleyová. Musím jít ještě doučit někoho jiného..." řekl náhle chladně a Ginny byla zklamaná. Nechtěla aby to končilo tak brzy. Domluvili se ale na pozítří. Rozešli se a každý mířil jakoby do své společenské místnosti. Malfoy však za rohem zamířil do knihovny. Tam na něj čekala Hermiona.