Jdi na obsah Jdi na menu
 


Povídka Osamocená je určena pro starší 12-ti let!!!!


Ginny Weaslyová seděla u stolku a před sebou měla otevřený deníček. Chtěla být chvíli sama. Nedokázala myslet na to co se stalo. Ne, to bylo příliš bolestivé téma. S hrůzou si ale přesto vše pamatovala. Nechtěla, aby na tuto smutnou událost, nebo spíše na tento rok v Bradavicích, zapoměla. Pomalu se teda dala do psaní a ztratila se v myšlenkách...

Vešla do společenské místnosti. Právě před malou chvílí byla poslat dopis mamce, aby neměla strach. Došla docela pozdě a tak se podivila, když v místnosti narazila na postavu. "Harry?"
Vzhlédl k ní a usmál se na ni. Ginny stála jako solný sloup. On se na ni usmál!
"Co tady děláš tak pozdě?" zeptala se ho zatímco se usadila do křesla.
Popošel k ní, nejistě se na ni znovu usmál. "Víš,no.. chtěl jsem si promluvit s někým milým, ale Ron a Hermiona odešli. Potřebují být sami, jak to formulovala Hermiona, zatímco Ron na ní visel pohledem a držel ji pevně za ruku. Na to zrudlá vyběhla i s Ronem ven" usmál se znovu a popošel k ní ještě blíž. "Ale stejně jsem nechtěl mluvit s nimi. Chtěl jsem mluvit s Tebou." Dořekl.
Cítila ho. Byl už blízko a Ginny přeběhl mráz po zádech. Takový příjemný, ale nevysvětlitelný pocit. "A o čem?" zeptala se ho, zatímco si prohlížela jeho dokonalý úsměv a oči a vlasy a...
"Mno..totiž...ty jsi moc milá osoba a.. kdyby nebylo Hermiony tak bych si toho asi ani nevšiml, ale... prostě, poslední léto jsem cítil že tě mám čím dál víc a víc rád." vykoktal ze sebe a podíval se na ni vážně. "Já vím, že ty to možná odmítneš, ale nechtěla - nechtěla by jsi se mnou chodit?" skousl si ret a pozoroval, co mu na to řekne.
Ginny se pousmála. Milovala ho už od prvního ročníku. Šest let na to čekala a doufala že se jí jednou zeptá. Už pomalu ztrácela naději, protože začal jeho poslední rok tady. Nemohla tomu uvěřit "Ach Harry... samozřejmě že ano!" odpověděla téměř bez dechu. Harry nebyl hloupý a poznal že je do něj šíleně zamilovaná. Vlastně to nepoznal. Hermi mu to dost naznačila. Usmál se a popadl ji kolem pasu, zdvihnul z křesla a zatočil se s ní. Rád viděl, jak šťastně zaklonila hlavu a smála se. Vlasy se jí rozpustily z povoleného culíku a vlály jí kolem tváří. Nemohl se na tu krásu vynadívat a pak ji šťastně postavil na zem, zadíval se jí do očí.
Byla šťastná a hleděla mu do jeho krásných zelených očí. Téměř zašeptala " Tolik let na to čekám.." Harry se pousmál a přiblížil se k ní, takže mezi nimi byla jen malá škvírka. " A já byl tak hloupý a přehlížel to štěstí, které jsi pro mě schovávala." Chytnul ji kolem pasu a políbil ji. Jemně a váhavě.
Po letmém úsměvu mu polibek vrátila. Začali se pomalu líbat a cítila, jak jeho jemné polibky rozechvívají její tělo od hlavy až k patě. On jí její polibky vášnivě opětoval a postupně už se od sebe téměř nemohli oddělit. Oddělovali se pouze když už se potřebovali nadechnout, ale pokud se zrovna nelíbali, dívali se jeden druhému do očí a nemohli pochopit, proč se nedali dohromady už dřív. Znovu se vášnivě políbili a Harry Ginny zajel do vlasů.
Do té krásy a romantiky, do toho líbání při světle ohně z krbu čili v mírném příšeří, vtrhla Hermiona rozesmátá spolu s Ronem. V tu chvíli zkameněli. Nemohli uvěřit tomu co vidí. Zatímco Hermi se začala potutelně usmívat, Ron stál jako solný sloup. Jeho nejlepší kamarád a jeho sestra tam stáli a líbali se tak vášnivě, že si jejich vpádu ani nevšimli.
Hermiona ale vyprskla smíchy když spatřila Ronův výraz. Harry s Ginny vzhlédli a oby okamžitě zrudli. Takovou návštěvu nečekali.
"Co to tady...provádíte?" vyjekl Ron nechápavě jakmile byl schopný zase trochu mluvit.
Jeho sestra byla teď rudá a zadívala se na špičky bot a Harry stejně rudý jako ona se pokusil odpovědět. "My..my se.. Rone my se máme rádi a.. chodíme spolu." dořekl nejistě načež Ginny objal kolem pasu a sledoval co na to Ron řekne. Dřív než Ron se ale vzpamatovala Hermiona. "Já to věděla!" vřískla a šťstně vyskočila. Ron se na ni nechápavě podíval a Hermi se na to za něj usmála.
"Ty to nechápeš? Vždyť jsi sám Harrymu říkal že je do něj Ginny blázen. Tenkrát když byl v Doupěti poprvé. Vše jsi mi to ukázal zapsané v tvém deníku." připoměla mu, ale teď si vzal slovo Harry. "No a s malou pomocí tady Hermiony jsem si uvědomil co ztrácím, když nejsem s Ginny. A dneska jsem se rozhodl, že jí nabídnu lásku." zakřenil se na něj, jako-by se nechumelilo.
(pozn. od Elis: a vlastně se nechumelilo, byl nějak tak konec září..)
Ron se chvíli zakabonil a kouknul na sestru. "Jsi si jistá že chceš Harryho? Vždyť už jsi měla hodně kluků, a nikdy jsem od..aha" zarazil se když Ginny na důkaz lásky Harryho políbila a usmála se na bratra. "Stačí ti to jako důkaz?" zeptala se a Harry, který nabyl zase normální barvu s úsměvem držel Gin kolem pasu.
"Tak si spolu třeba choďte..." pokrčil rameny Ron a Hermiona mu za to šťastná vlepila polibek. Zatvářil se spokojeně a Harry, který si mezitím sedl, si přitáhnul Gin na klín. "A jak jste se měli vy dva?" zeptal se zatímco začal jeho novou holku hladit po vlasech.
"Nooo.. tak nebylo to špatné." řekla najednou rudá Hermiona a koukla na Rona. Ten byl rudý jako ředkvička a nechtěl se po Harrym ani podívat, chytnul však Hermionu za ruku a zamumlal něco ve smyslu jako "no..dobře..že..víš...jo.", čemuž se musel Harry zasmát. Hermi se radši podívala na hodiny a prohlásila že už je pozdě, že půjde spát. Kývla na Harryho a Ginny, políbila Rona na tvář a ten ještě víc zrudl stejně jako ona. Odešla, nebo spíš vyběhla schody a Ron se trochu rozpačitě pousmál "Tak já bych taky šel..." poté rychle vyběhl schody a nechal je tam osamotě.
Ginny se podívala na jejího idola a kluka a položila si hlavu na jeho rameno. Byla šťastná a věděla, že on taky. Jenom aby nám to vydrželo, pomyslela si a s úsměvem vstala. Harry jí hned následoval a znovu si ji k sobě přitáhnul. Vášnivý polibek a popřání dobré noci. I tato maličkost se zdála nekonečná. Veselí a se smíšenými pocity všichni usínali. Netušila tehdy, co ji čeká.

Vstávalo se jim s dobrou náladou. Když Harry otevřel oči, Ron už popocházel po pokoji a vesele si pobrukoval. Seamus, Dean a Neville už byli pryč, asi blo hodně hodin. Vstali a umyli se, oblékli si na sebe hábit a vyrazili do společenské místnosti. Tam na Harryho čekala Ginny v novém hábitu. "Sluší ti to.." zašeptal jí a jemně políbil na tvář, pak už ruku v ruce odcházeli na snídani. Ještě že byla sobota a mohli mít celé dva dny pro sebe.
To Ron takové štěstí neměl. Hermiona došla se zpožděním, musel na ni čekat půl hodiny. Sice si ádný čas nedomluvili, ale bylo skoro 11, u Merlina! Vzala si s sebou učebnice a prohlásila, že potom půjdou do knihovny. Ne že by to Ronovi vonělo. Pro lásku se musí trpět, vzpoměl si na jeden citát a líp mu nebylo. Když ho Hermi políbila, byl hned v lepší náladě.

U Zmijozelského stolu se mezitím Draco hádal se Zabinim, že není pako. Zabini se mu smál. Když už to Malfoy nemohl vydržet, vpadl do místnosti Harry s chichotající se Ginny. Držel ji okolo pasu. "Vidíš? I ten Potter má holku..aspoň někdo si ho váží, ale tebe nikdo." utrousil ještě Zabinni zlomyslně a Malfoy praštil rukou do stolu. To se ještě uvidí koho si nikdo neváží a kolem koho se stahuje pozornost holek.
"Vsaď se, že ji svedu!" vyjel na něj, ale tak aby to slyšel jen Blaise. Ten se pousmál. "A pokud prohraješ?" Malfoy zaváhal. Tak tohle nečekal, ale sázka je sázka. "Můžeš to říct celému Zmijozelu.." řekl povýšeně a začal Ginny sledovat. Projížděl si ji od hlavy k patě.
Ucítila jeho pohled, a tak se na něj ppodívala. Hodil po ní svůdný pohled a Gin trochu zrudla. Honem se otočila a věnovala se jídlu. Harry si chtěl jít s Ronem zalétat, po pravdě řečeno, Ron ho ukecal aby ho s sebou vzal. A tak Ginny ještě políbila Harryho na rozloučenou a vydala se ze Síně.
Procházela hradem a všimla si otevřených dveří. Nakoukla zvědavě dovnitř a tam seděl Draco Malfoy. Učil se a rozhazoval kolem sebe poznámky z 6. ročníku. Věděl, že stojí ve dveřích a tak začal rozhazovat poznámky z ještě dalších předmětů. Ginny si skousla ret. Viděla všude připsané + 10 bodů a tak dále. Vypadalo to že je to dobrý student. Trochu pokročila a koukala na poznámky, snažila se něco přečíst.
"Ale ale ale, Weasleyová." mrkl na ni Draco a pohodil hlavou, takže mu vlasy spadly přes oči. Opřel se o rám dveří a zabránil jí vyjít. "Copak tady děláš sama samotinká? A proč si studuješ mé poznámky z 6. ročníku?" zeptal se jemně Draco.
Byla tím překvapená. Tak milý přístup nečekala. "Nech mě být, Malfoy." štěkla a snažila se vyjít. Draco jí ale zahradil cestu a uzamčel kouzlem dveře. Ginny před ním couvla do rohu místnosti. "Nech mě jít!" vykřikla na něj.
"A proč? Vidím že by jsi potřebovala doučovat.." pohlédl na ni jak se zoufale snažila přečíst poznámky po podlaze. "No, to ano." přiznala a podívala se mu do očí. Měl je tak krásné šedé, nikdy dřív si toho nevšimla. A nebyly tak chladné, jak si vždy myslela.
"A nepotřebovala by jsi učitele? Rád bych se tak hezké a mladé dívce nabídl." uklonil se před ní a Gin se až zajíkla, jaký je to gentleman. Netušila že to vše dělá jen kvůli sázce. Kývla, domluvili si čas a Draco jí pošeptal do ucha, až jí přejel mráz po zádech jak byl blízko. "Těším se na tebe, krásko." S úsměvem ji pustil a otevřel jí dveře, když odcházela zasalutoval. Zasmála se a odešla. Netušila co na ni chystá. Nic netušila. Draco si jen spokojeně zamnul ruce a se zlomyslným úšklebkem posbíral své věci: sázka byla na dobré cestě.