Když James opět odešel do práce, vytáhla Lilly knížku a začala znovu psát. Už se nemohla dočkat, až povypráví o dalším setkání s Voldemortem. Nebo spíš už se potřebovala někomu vypovídat? Kdo ví.. ale začala znova psát.
Tak a jsem znova tady. Posledně jsem skončila u toho zmatku, co mi nastal v hlavě potom, co mě líbal Voldemort. Ale jen u líbání to neskončilo. Naše schůzky byli pravidelné a ... ach bože, vždyť já vlastně mohla Voldemortovi skoro porodit nástupce, kdybych nečekala dítě s Jamesem! Došlo to tak daleko! Romantické večeře, opuštěná místa nebo jeho ložnice. Popletl mi hlavu, lituji toho a doufám, že na to James opravdu nikdy nepříjde. Žila jsem jako dva lidé oddílný život. Jeden s Jamesem a jeden s Voldemortem. Když jsem byla s Jamesem, s chutí jsem vymýšlela plány jak svrhnout Temného pána. Když jsem ale byla s Voldemortem, málem jsem mu prozradila plány Brumbála a Řádu.
Nedokážu schůzky s ním popsat. Snad jen, že jsme byli hodně spolu a blízko k sobě. Naznačila jsem už, že naše těla pákrát úplně splynula. Nevím, jestli to dokážu popsat podrobně. Asi ne. Ale nevěděla jsem tehdy, že ta romantika je teprve začátek boje dvou mužů mého srdce. Bylo to tehdy tak...
Voldemort byl se mnou zrovna ve své pracovně a chystal se mě políbit, když tu vpadl dovnitř Severus Snape - nemohl uvěřit tomu, co vidí. Lilly Potterová a Voldemort se k sobě dostali tak blízko! Nicméně podal hlášení, že bitva začala a nutně potřebují další posili. Voldemort si povzdechl a chtěl vstát aby šel svolat další Smrtijedy. Já jsem ho ale zastavila.
"Půjdu tam já.." sdělila jsem mu a políbila ho. Nechal mě jít, dal mi kápě a masku Smrtijeda. Byla jsem kupodivu šťastná, že jsem mohla sloužit pro něj.
Nastoupila jsem mezi Smrtijedy. Začala jsem vysílat kouzla do svých přátel. Nakonec se utvořili dvojice. Na mě vyšel zrovna naschvál James. Bohužel, viděla jsem v jeho očích nenávist. Ke mě, i když nevěděl že je ta Smrtijedka jeho žena. Bojovali jsme dlouho, ale pak mě James trefil kouzlem těsně vedle ruky. Spálilo to hábit a trochu mi to popálilo kůži.
"Au!" vykřikla jsem a hned jsem toho litovala. Mohl mě přece poznat podle hlasu. V té bitevní řvavě to však nebylo slyšet. Honem jsem se přemístila k Voldemortovi, poslední co jsem viděla byl Jamesův vítězoslavný a nenávistný pohled. Očekával mne, myslím Temný pán, když spatřil jak mám spálený hábit a zraněnou ruku, vytáhl hůlku a začal mne ošetřovat. Sice je to černokněžník, ale umí dobře léčit. Na ruce mě zůstala jen jizvička.
Když jsem se vrátila domů a připravila večeři, došel James zničený bojem, ale s úsměvem na rtech. Pamatuji, jak vyprávěl, že přemohl jednu Smrtijedku v boji. Prý ji tam neměli pouštět, byla na něj moc jemná a temné kouzla taky asi neznala. Neměla jsem odvahu mu říct, že mě kritizuje. No, vše by se díky tomu dozvěděl.
Nebyla to ovšem jedinná bitva, kde jsem bojovala po boku Temného pána. I přesto, že jsem čekala malé dítě jsem se kvůli Voldemortovi vrhala do dalších bitev a soubojů. Dokonale mi zamotal hlavu, stejně jako James. Některé dny jsem se věnovala Voldemortovi a některé Jamesovi. Tedy, Jamesovi každý večer a některé dny k tomu.
Ach, jak jsem mohla! Nedokážu to popsat, nedokážu vypovědět city a pocity které jsem v těch měsících zažívala. Ano, byla jsem hodně zmatená. Nechci se znovu zabývat těmi dny, kdy jsem si připadala šťastná a zničená. Milovala jsem dva muže, nevěděla jsem, kterého víc. Zajímala jsem se, který nakonec vyhraje, ale zřejmě hráli fair play a přetahovali se o mé srdce nevědomky, žádný neměl v rukávu nějaké eso, kterým by si mě definitivně získal. Tedy až do chvíle...
Dnes jsem toho napsala moc, je toho dost na přemýšlení, doufám, že jste to pochopili. Už jdu radši chystat večeři, James tu bude každou chvíli.
Lilly ukončila zápis a vstala, honem knihu schovala a dala se do vaření aby stihla vše než James dorazí domů. Malého Harryho taky nakrmila a uložila ho k spánku. Když došel manžel domů, našel Lill jak sedí u stolu a čeká na něj s večeří. Dlouze ji políbil a dali se do jídla.
Tak a jsem znova tady. Posledně jsem skončila u toho zmatku, co mi nastal v hlavě potom, co mě líbal Voldemort. Ale jen u líbání to neskončilo. Naše schůzky byli pravidelné a ... ach bože, vždyť já vlastně mohla Voldemortovi skoro porodit nástupce, kdybych nečekala dítě s Jamesem! Došlo to tak daleko! Romantické večeře, opuštěná místa nebo jeho ložnice. Popletl mi hlavu, lituji toho a doufám, že na to James opravdu nikdy nepříjde. Žila jsem jako dva lidé oddílný život. Jeden s Jamesem a jeden s Voldemortem. Když jsem byla s Jamesem, s chutí jsem vymýšlela plány jak svrhnout Temného pána. Když jsem ale byla s Voldemortem, málem jsem mu prozradila plány Brumbála a Řádu.
Nedokážu schůzky s ním popsat. Snad jen, že jsme byli hodně spolu a blízko k sobě. Naznačila jsem už, že naše těla pákrát úplně splynula. Nevím, jestli to dokážu popsat podrobně. Asi ne. Ale nevěděla jsem tehdy, že ta romantika je teprve začátek boje dvou mužů mého srdce. Bylo to tehdy tak...
Voldemort byl se mnou zrovna ve své pracovně a chystal se mě políbit, když tu vpadl dovnitř Severus Snape - nemohl uvěřit tomu, co vidí. Lilly Potterová a Voldemort se k sobě dostali tak blízko! Nicméně podal hlášení, že bitva začala a nutně potřebují další posili. Voldemort si povzdechl a chtěl vstát aby šel svolat další Smrtijedy. Já jsem ho ale zastavila.
"Půjdu tam já.." sdělila jsem mu a políbila ho. Nechal mě jít, dal mi kápě a masku Smrtijeda. Byla jsem kupodivu šťastná, že jsem mohla sloužit pro něj.
Nastoupila jsem mezi Smrtijedy. Začala jsem vysílat kouzla do svých přátel. Nakonec se utvořili dvojice. Na mě vyšel zrovna naschvál James. Bohužel, viděla jsem v jeho očích nenávist. Ke mě, i když nevěděl že je ta Smrtijedka jeho žena. Bojovali jsme dlouho, ale pak mě James trefil kouzlem těsně vedle ruky. Spálilo to hábit a trochu mi to popálilo kůži.
"Au!" vykřikla jsem a hned jsem toho litovala. Mohl mě přece poznat podle hlasu. V té bitevní řvavě to však nebylo slyšet. Honem jsem se přemístila k Voldemortovi, poslední co jsem viděla byl Jamesův vítězoslavný a nenávistný pohled. Očekával mne, myslím Temný pán, když spatřil jak mám spálený hábit a zraněnou ruku, vytáhl hůlku a začal mne ošetřovat. Sice je to černokněžník, ale umí dobře léčit. Na ruce mě zůstala jen jizvička.
Když jsem se vrátila domů a připravila večeři, došel James zničený bojem, ale s úsměvem na rtech. Pamatuji, jak vyprávěl, že přemohl jednu Smrtijedku v boji. Prý ji tam neměli pouštět, byla na něj moc jemná a temné kouzla taky asi neznala. Neměla jsem odvahu mu říct, že mě kritizuje. No, vše by se díky tomu dozvěděl.
Nebyla to ovšem jedinná bitva, kde jsem bojovala po boku Temného pána. I přesto, že jsem čekala malé dítě jsem se kvůli Voldemortovi vrhala do dalších bitev a soubojů. Dokonale mi zamotal hlavu, stejně jako James. Některé dny jsem se věnovala Voldemortovi a některé Jamesovi. Tedy, Jamesovi každý večer a některé dny k tomu.
Ach, jak jsem mohla! Nedokážu to popsat, nedokážu vypovědět city a pocity které jsem v těch měsících zažívala. Ano, byla jsem hodně zmatená. Nechci se znovu zabývat těmi dny, kdy jsem si připadala šťastná a zničená. Milovala jsem dva muže, nevěděla jsem, kterého víc. Zajímala jsem se, který nakonec vyhraje, ale zřejmě hráli fair play a přetahovali se o mé srdce nevědomky, žádný neměl v rukávu nějaké eso, kterým by si mě definitivně získal. Tedy až do chvíle...
Dnes jsem toho napsala moc, je toho dost na přemýšlení, doufám, že jste to pochopili. Už jdu radši chystat večeři, James tu bude každou chvíli.
Lilly ukončila zápis a vstala, honem knihu schovala a dala se do vaření aby stihla vše než James dorazí domů. Malého Harryho taky nakrmila a uložila ho k spánku. Když došel manžel domů, našel Lill jak sedí u stolu a čeká na něj s večeří. Dlouze ji políbil a dali se do jídla.