Povídka Osamocená je určena pro starší 12-ti let!!!!
Ginny se nešťastně toulala chodbama. Měla těžké svědomí. Podvedla Harryho! Ach ne, to jí nikdy neodpustí! Náhle do někoho vrazila.
"Harry?" zeptala se zmateně a pohlédla mu do obličeje. Nechtěla se mu podívat do očí, určitě by přečetl její provinilý výraz. Harry ji ale popadl a políbil ji. Poté ji zatáhl do jedné učebny. Sedl si s ní na stůl a líbal ji. 'Ne, už žádné líbání v učebnách!' křičela v duchu Gin ale přesto polibky oplácela. Byly konejšivé a Harry si ji posadil na klín. Po chvíli ji odnesl k jezeru v náručí. Posadili se společně pod jeden strom a byli šťastní.
Harry se podíval do větví. Ginny opakovala jeho pohled a ve větvích uviděla příjemnou vyhlídku. Harry byl tak milý! Na vyhlídce byla deka a nějaké to jídlo. Nemohla překvapením dýchat a když vylezla nahoru, rozhlédla se kolem. Oni viděli, ale nebyli viděni cizími očima. Harry za ní došel na okraj vyhlídky a pošeptal jí: "Tohle je jen naše království. Jen moje a Tvoje. Nikdo jiný o něm neví." Ginny se trochu provinile ucítila při vyslovení moje a Tvoje. On ji počítal do svého života a ona ho podváděla. Otočila se k němu s úsměvem. Úsměv jí oplácel a dal jí do pusy trochu čokolády.
"To aby jsi byla ještě sladší.." usmál se a když Ginny polkla, políbil ji. Šťastně tam spolu sledovali západ slunce. Potom Harry pohlédl na hodinky a na rozloučenou Ginny políbil na tvář. "Musím k Hagridovi." pošeptal jí a odešel z vyhlídky. Chvíli po něm odešla i ona. Bez něj si to tam nedokázala představit. Zamířila do nebelvírské věže.
Hermiona nevěděla, koho má v knihovně čekat. Když ale spatřila Malfoye, zamračila se. Toho tedy nečekala. On nedbal na to, že se mu vzpírá a popadl ji za ruku. Odešel s ní do komnaty nejvyšší potřeby. Před tím ji omráčil knihou a knihovnici řekl, že omdlela. Poslala ho s ní na ošetřovnu. Tak byla Hermiona dost překvapená, když ležela na posteli. Draco tam postával a tvářil se jako zkušený psycholog.
"Vím že máš problémy s Ronem." zašeptal. Věděla to celá škola a Hermiona se na něj podívala. Pokračoval "Pomůžu ti je vyřešit." usmál se a z temnoty vyšel Lucius Malfoy. Hermiona vřískla. Draco se na otce usmál. Oba byli domluveni. Bylo to pro čest rodiny.
"Grangerová... tu jsem dostal na starost já." Hermiona zamrazilo. Proč pro Merlina leží na posteli a proč ji dostal na starost ten slizoun? Brzy se to ale ukázalo. Lucius si na ni obkročmo sedl a políbil ji. Nechtěla to. Snažila se mu ubránit. Byl zuřivý a snažil se ji dostat. Vytáhl tedy na ni hůlku.
"Ještě jeden pohyb a všechny Weasleyovi zemřou." pošeptal ji do ucha a přitisknul si ji k sobě. Cítila, že jestli si ji přitiskne ještě víc, propojí se jejich těla. Draco mezitím spokojeně odešel do vedlejší místnosti. Otec to zvládne.
Hermiona se snažila ubránit. Byla Grangerová, její chladná hlava ale teď nemohla na nic přijít. Seděl na ní a líbal ji na krku. Nebylo řečeno, který Malfoy s ní musel do postele. A tak to pro čest rodiny hodlal udělat i Lucius. Nevěděla, co má proti tomu zuřivci dělat. Byla proti němu tak slabá a hůlku měla položenou na vedlejším stolku. Sápal se po ní a snažil se aby si to užívala jako on. Propínal se na ní jako luk. Cítila jeho ohavné ruce a tělo na každém kousíčku. Začal jí vyhrnovat sukni a hladil jí nohy. Stoupal rukama výš a výš. Hermiona bezmocně trhla nohou a trefila se. Lucius se skučením dopadl na zem. Vzala si ze stolku hůlku a zamířila na něj.
Draco vběhl do místnosti a Hermiona po něm vrhla zhnusený pohled. Už pochopila. "Proč to děláš Draco? To chceš aby za tebe špinavou práci udělal otec? Jasně, vždyť on už má pověst špinavou dost." podívala se opovrhujícím pohledem na oba Malfoye a vyběhla z místnosti. Draco se ušklíbl a pohlédl na otce. Už jí to nebylo moc platné.
Hermiona mezitím utíkala do bezpečí Nebelvíru. Kvapem kráčela po chodbách a neustále se ohlížela, jestli ji nedohánějí.
Obě došli zničené zároveň do nebelvírské věže. Překvapeně se na sebe podívali a pousmáli se. Nehodlali to nikomu říct. Každá měla své tajemství. V posledním týdnu se stalo tolik zla na jejich srdcích...
Ginny se nešťastně toulala chodbama. Měla těžké svědomí. Podvedla Harryho! Ach ne, to jí nikdy neodpustí! Náhle do někoho vrazila.
"Harry?" zeptala se zmateně a pohlédla mu do obličeje. Nechtěla se mu podívat do očí, určitě by přečetl její provinilý výraz. Harry ji ale popadl a políbil ji. Poté ji zatáhl do jedné učebny. Sedl si s ní na stůl a líbal ji. 'Ne, už žádné líbání v učebnách!' křičela v duchu Gin ale přesto polibky oplácela. Byly konejšivé a Harry si ji posadil na klín. Po chvíli ji odnesl k jezeru v náručí. Posadili se společně pod jeden strom a byli šťastní.
Harry se podíval do větví. Ginny opakovala jeho pohled a ve větvích uviděla příjemnou vyhlídku. Harry byl tak milý! Na vyhlídce byla deka a nějaké to jídlo. Nemohla překvapením dýchat a když vylezla nahoru, rozhlédla se kolem. Oni viděli, ale nebyli viděni cizími očima. Harry za ní došel na okraj vyhlídky a pošeptal jí: "Tohle je jen naše království. Jen moje a Tvoje. Nikdo jiný o něm neví." Ginny se trochu provinile ucítila při vyslovení moje a Tvoje. On ji počítal do svého života a ona ho podváděla. Otočila se k němu s úsměvem. Úsměv jí oplácel a dal jí do pusy trochu čokolády.
"To aby jsi byla ještě sladší.." usmál se a když Ginny polkla, políbil ji. Šťastně tam spolu sledovali západ slunce. Potom Harry pohlédl na hodinky a na rozloučenou Ginny políbil na tvář. "Musím k Hagridovi." pošeptal jí a odešel z vyhlídky. Chvíli po něm odešla i ona. Bez něj si to tam nedokázala představit. Zamířila do nebelvírské věže.
Hermiona nevěděla, koho má v knihovně čekat. Když ale spatřila Malfoye, zamračila se. Toho tedy nečekala. On nedbal na to, že se mu vzpírá a popadl ji za ruku. Odešel s ní do komnaty nejvyšší potřeby. Před tím ji omráčil knihou a knihovnici řekl, že omdlela. Poslala ho s ní na ošetřovnu. Tak byla Hermiona dost překvapená, když ležela na posteli. Draco tam postával a tvářil se jako zkušený psycholog.
"Vím že máš problémy s Ronem." zašeptal. Věděla to celá škola a Hermiona se na něj podívala. Pokračoval "Pomůžu ti je vyřešit." usmál se a z temnoty vyšel Lucius Malfoy. Hermiona vřískla. Draco se na otce usmál. Oba byli domluveni. Bylo to pro čest rodiny.
"Grangerová... tu jsem dostal na starost já." Hermiona zamrazilo. Proč pro Merlina leží na posteli a proč ji dostal na starost ten slizoun? Brzy se to ale ukázalo. Lucius si na ni obkročmo sedl a políbil ji. Nechtěla to. Snažila se mu ubránit. Byl zuřivý a snažil se ji dostat. Vytáhl tedy na ni hůlku.
"Ještě jeden pohyb a všechny Weasleyovi zemřou." pošeptal ji do ucha a přitisknul si ji k sobě. Cítila, že jestli si ji přitiskne ještě víc, propojí se jejich těla. Draco mezitím spokojeně odešel do vedlejší místnosti. Otec to zvládne.
Hermiona se snažila ubránit. Byla Grangerová, její chladná hlava ale teď nemohla na nic přijít. Seděl na ní a líbal ji na krku. Nebylo řečeno, který Malfoy s ní musel do postele. A tak to pro čest rodiny hodlal udělat i Lucius. Nevěděla, co má proti tomu zuřivci dělat. Byla proti němu tak slabá a hůlku měla položenou na vedlejším stolku. Sápal se po ní a snažil se aby si to užívala jako on. Propínal se na ní jako luk. Cítila jeho ohavné ruce a tělo na každém kousíčku. Začal jí vyhrnovat sukni a hladil jí nohy. Stoupal rukama výš a výš. Hermiona bezmocně trhla nohou a trefila se. Lucius se skučením dopadl na zem. Vzala si ze stolku hůlku a zamířila na něj.
Draco vběhl do místnosti a Hermiona po něm vrhla zhnusený pohled. Už pochopila. "Proč to děláš Draco? To chceš aby za tebe špinavou práci udělal otec? Jasně, vždyť on už má pověst špinavou dost." podívala se opovrhujícím pohledem na oba Malfoye a vyběhla z místnosti. Draco se ušklíbl a pohlédl na otce. Už jí to nebylo moc platné.
Hermiona mezitím utíkala do bezpečí Nebelvíru. Kvapem kráčela po chodbách a neustále se ohlížela, jestli ji nedohánějí.
Obě došli zničené zároveň do nebelvírské věže. Překvapeně se na sebe podívali a pousmáli se. Nehodlali to nikomu říct. Každá měla své tajemství. V posledním týdnu se stalo tolik zla na jejich srdcích...